Kulisový rozvod
Meyer

    V roce 1843 se polusili vylepšit konstrukci vidlicových rozvodů konstruktéři lokomotivky Meyer v Mylhúzách. Na horní ploše šoupátka upravili další sedlo pro dvě expanzní šoupátka B. Polohu šoupátek bylo možné měnit vřetenem ze stanoviště strojvedoucího přes šroub tak, aby se kanálem A v hlavním šoupátku připouštěla pára do válce bez zbatečného škrcení. Jinak se pohyb pohyb expanzního šoupátka odvozoval rovnou kulisou od křižáku.

    Proti kulisovému rozvodu Stephenson i Gooch vykazoval tento rozvod při správném seřízení úspory paliva i vody. Proti vidlicovému rozvodu Carby vykazoval dokonce až 30 % paliva.

    Později se konstrukce zkomplikovala, tím že se v zájmu dobrého působení do rozvodu zavedl další výstředník pro pohon expanzního šoupátka.

Podobný rozvod měli i lokomotivy z Borsigovy lokomotivky v Berlíně.

Použitá literatura:

Sellner, Karel: Parní hvězdy, Nadas Praha 1991
Bek, Jindřich: Atlas lokomotiv 1 - 7, Nadas Praha 1979 - 1984
Časopis Železnice
Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: malý atlas lokomotiv 2001, 2005

zpět